Coby ztělesnění neplechy, fantazie a změny funguje Zoe jako kosmický posel hory Targon, který zvěstuje velké události, jež přetvářejí podobu světa. Už jen její přítomnost překrucuje mystickou matematiku, která vládne realitám, což občas
vede ke katastrofám, aniž by za nimi byla vědomá snaha či zášť. Tím se možná vysvětluje ta uvolněná nonšalance, se kterou Zoe přistupuje ke svým službám a díky které má spoustu času věnovat se hrám, žertování na úkor smrtelníků či dalším
podobným radovánkám. Setkání se Zoe může být veselé a plné optimismu, ale vždy je v tom víc, než se zdá, a často je to nesmírně nebezpečné.
Jak se sluší na povahu jejího targonského aspektu, Zoe se nedostala k moci jedním z tradičních způsobů. Nevyhrála žádnou velkou bitvu proti obrovské přesile ani se neobětovala kvůli šlechetnému ideálu, ba ani nezdolala existenční
zkoušku spočívající ve výšlapu na horu Targon. Zoe byla místo toho normální dívkou, která byla vyvolena zdánlivě náhodně.
Její učitelé z řádu Lunari o Zoe prohlašovali, že je to dítě s velkou představivostí, ale umíněné, líné, roztěkané a darebné. Jednoho dne, když vynechala studium svaté magie a vydala se za něčím „méně nudným“, si jí všiml targonský
Aspekt soumraku.
Pozoroval toto mladé děvče, jak se hravě vysmívá zlostným nářkům lunarských kněží, kteří se hnali za ní. Pak, asi po hodinovém pronásledování, se ocitla v obklíčení svých rozzlobených učitelů. Než však mohli Zoe popadnout, aspekt před
dívkou vyvolal šest předmětů: pytel zlatých mincí, meč, vyplněnou učebnici, modlitební koberec, hedvábný provaz a míč na hraní. Pět z těchto předmětů by ji mohlo pomoci z této situace utéct anebo ji zmírnit. Zoe si vybrala tu šestou.
Jako by ji útěk vůbec nezajímal, popadla míč, vykopla ho směrem ke stěně jednoho z přilehlých domů a radostně se smála, zatímco se odrážel mezi kněžími bez smyslu pro humor.
Aspekt, kterému Zoeina bezstarostná bujarost přišla rozkošná, otevřel mihotající se portál na vrchol hory Targon a nabídl dívce šanci poznat vesmír. Vskočila nazad do portálu a okamžitě splynula s aspektem, načež na své ohromené učitele
vyplázla jazyk a zmizela.
Po tomto nezvyklém povýšení se Zoe vydala do dimenzí na samém okraji targonské nadvlády a hrála si s realitami nad rámec lidského chápání.
Když se vrátila domů po několika tisíciletích, nezestárla Zoe ani o rok. Přestože se Runeterra z jejího pohledu nijak moc nezměnila, je Zoe plná náctiletého zájmu o lidi a o ostatní aspekty.
Možná ten nejzvláštnější nový vztah má s Aurelion Solem. Namyšlenost, lži a unavenost světem tohoto kosmického draka lezou Zoe na nervy. Ona si na oplátku z tohoto obrovitého tvora neustále utahuje, ale když je potřeba, chrání svého
„vesmírného pejsáčka“ a jeho hvězdy před Pantheonovým hněvem. Jestli za tím stojí rozmar, majetnickost nebo její povaha narušitele, to nikdo neví jistě. Protože u Zoe jeden nikdy neví, čeho chce vlastně dosáhnout... snad kromě
vlastního pobavení.
